Někde tam

13. června 2017 v 1:54 | Eli |  DIÁŘ
Zdravím vás. Konečně zase ze Skotska (není to už nuda?).
Letos jsme s Líbezným na moc pěkném místě, máme opravdu slušně placenou a relativně pohodovou práci, a navíc vlastní domeček, takže jsme moc spokojení. Konečně nebydlíme v domě, ve kterém straší, a kde se po stolech válí kokain, ani za kuchyní ve velkém hotelu. To jsme si vyzkoušeli v minulých letech. Letos máme luxus a soukromí. A už jsem zahnízdila na naší obrovské pohovce. V obrovské peřině. Nikdo mě nedostane ven. Dejte mi Cadbury Pots of Joy, čaj, a vypadněte, pěkně prosím. Děkuji.
První den v práci byl pro mě trochu hektický a komický. Moje práce je v podstatě založena na komunikaci s lidmi. Bez ní to nejde. A jaké bylo moje překvapení, když můj první den začal příjezdem autobusu hluchoněmých lidí. Byli moc milí, snažili se, ale přece jen to byl trochu šok, když jsem ještě ani pořádně nevěděla, co a jak. Ale bez hození do vody se člověk plavat nenaučí, že.


Zkouškové jsem zakončila studijním průměrem 1,00. Ano, opravdu. Mám z toho neskutečnou radost a i když nejsem ten typ, co by přikládal známkám velkou váhu, tak doufám, že se mi podobně bude dařit i v posledním akademickém roce. Je to takové uklidňující.


Čím víc se stěhuji, začínám odznovu a tahám se s kufry kdovíkam, tím víc se těším na to, až budu mít jedno jediné trvalé bydliště. Domov, ve kterém se před vším schovám. Kde na mě budou čekat všechny moje věci. Kde nebudu muset nic hledat, kde nebudu mít pořád nabíječky zapojené jen tak napůl, kde nebudu muset mít trvale sbalenou taštičku na make-up. Kde se nebudu muset loučit se svými člověčími a zvířecími milovanými a říkat jim, za kolik dní nebo měsíců se zase ukážu. Nemůžu se dočkat. Dobrodružství ve svém životě potřebuji, ale chtěla bych mít jednu jedinou kotvičku.


Teď jsem ve své oblíbené zemi, kde je pořád melodramatická mlha na kopcích. A kde nemusím každý den utírat prach, protože déšť ho nepustí do domu. Zahřívám se čajem s mlékem a medem. Na krásném dřevěném stole je zapálená svíčka s šeříkovou vůní. Plýtvám si mobilní data psaním článku a poslechem hudby a mám na sobě mikinu jednoho takového otravy, který si pár metrů ode mě čte knihu Stephena Hawkinga. Je mi fajn, ale chci DOMŮ.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 veruce veruce | Web | 13. června 2017 v 8:43 | Reagovat

Krásné fotky, do Skotska bych se někdy ráda podívala :)

2 GVKB GVKB | E-mail | Web | 13. června 2017 v 9:27 | Reagovat

Vše se točí kolem toho na co myslíme

Pokud statisticky rozebereme to, co lidi zde nejvíce zajímá, dospějeme k tomu, že se zde vše točí okolo inteligence, proč lidi mají s inteligencí problémy, se kterými si neumí poradit? Problém je v tom že každá inteligence se na něco specializuje, univerzální inteligence je utopie, někdo je inteligentní na cizí jazyky a jiný je inteligentní na programování. Lidi nemají čas a chuť se na něco specializovat a tak chybují, nejvíce to je vidět u lásky a sexu, každý si myslí, že rozumí tomu co je to láska a sex, když narazí na problémy tak si nepřizná svoje chyby. Inteligence je schopnost se učit novému, tato schopnost se rozvíjí díky práci v nějaké specializaci.

3 Eliss Eliss | Web | 13. června 2017 v 9:58 | Reagovat

Ji opravdu moc dobrá studentka, pěkné fotografie :)

4 Honza Honza | Web | 13. června 2017 v 14:19 | Reagovat

Krásné fotky   :). Letos už asi nebude čas, ale příští rok bych chtěl také navštívit Skotsko.

5 Opti-Mystique Opti-Mystique | Web | 14. června 2017 v 14:29 | Reagovat

Jejda, tam je tak hrozně nádherně, úplně mám chuť jet někam výletovat! ♥
A gratuluji k tomu průměru a vůbec ukončenému roku, to je parádní, prázdniny, to je úžasný pocit, že? Užívej! ♥

6 m. m. | E-mail | Web | 28. června 2017 v 17:19 | Reagovat

Mně je v Anglii taky dobře, ale stavům, kdy se ti chce domů, se stejně asi nedá vyhnout :) Pokud máš doma lidi, co je máš ráda.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.